Anna Wetlinská vychodila opavské gymnázium a po něm chtěla studovat herectví, případně češtinu a dějepis v Olomouci. Nezdařilo se to, vyšel ale pokus dostat se na moskevskou Lomonosovovu univerzitu. Anna Wetlinská destinaci využila, aby se vzdálila v mládí od domova, jak přiznala v jednom z rozhovorů. Zajímala ji psychologie. I vysněné herectví absolvovala právě v Moskvě, u vynikajících pedagogů.
Když se vrátila, nastoupila na Barrandov. V roce 1978 se objevila v prvním československém filmu Čistá řeka. Následovaly další snímky, například pohádka Princové jsou na draka (kde si zajrála s Ivanou Andrlovou a Janem Čenským) a legendární seriál Návštěvníci v roce 1983 (tam se potkala s Dádou Patrasovou, Josefem Dvořákem a dalšími).
Anna Wetlinská mezitím v roce 1981 začala uvádět televizní pořady. Jako pohledná, blond televizní hlasatelka s mírně nepřítomným pohledem se zapsala do povědomí veřejnosti asi nejvíce. Nejblíže jí byla Marie Retková.
Zaujala takové veličiny, jakými byli herec Miloš Kopecký a později režisér Jan Švankmajer. S Milošem Kopeckým zažila více než románek. V případě Jana Švankmajera byla spíše objektem pro kameru.
Jan Švankmajer obsadil Annu Wetlinskou do Spiklenců slasti a do koprodukčního česko-britsko-japonského loutkového Otesánka z roku 2000 (snímek s Janem Hartlem a Veronikou Žilkovou dostal tři České lvy a stal se nejlepším filmem roku).
V té době už Anna Wetlinská do Česka dojížděla ze Švýcar. Provdala se totiž za švýcarského obchodníka Christiana, který zde úspěšně podnikal s vydavatelstvím Ringier. Anna Wetlinská se zcela od domova neodstřihla. Zapojuje se do domácího dění. Vystupovala v reklamě na časopis Reflex a protestovala proti nápadu umístit do Brd americký radar. Žádala jako jiní referendum o věci, z níž kvůli odporu sešlo.