S filmem začala Věra Chytilová koketovat s profesí klapky. Přes skriptku se dopracovala až k asistentce režie. Roličku si střihla i ve filmu Císařův pekař a pekařův císař od režiséra Martina Friče. Krom toho se živila i jako manekýnka nebo kreslička.
Roku 1957 nastoupila na FAMU, kde na sebe svou originalitou, moderním pojetím a osobitostí upozornila snímky Zelená ulice a Kočičina. Po nich přišel absolventský film Strop a první dokument Pytel blech, přičemž právě dokument se stal nedílnou součástí její tvorby.
Tématu rozdílnosti existence mužů a žen se režisérka Věra Chytilová věnovala ve svých snímcích několikrát. Například i ve filmu Sedmikrásky, který se tehdejším komunistickým tvůrcům moc nezamlouval. Na několik let jí i zakázali točit. Mezi další její filmy patří například komedie Hra o jablko, kreativní Faunovo velmi pozdní odpoledne nebo divácky velmi oblíbené Dědictví aneb Kurvahošigutntág s Bolkem Polívkou (6. února 2014, pouhý měsíc před její smrtí, mělo premiéru pokračování - Dědictví aneb Kurva se neříká, které už ovšem netočila Věra Chytilová, ale Robert Sedláček).
Několikrát byla ze své filmy a dokumenty oceněna. Roku 1992 získala Věra Chytilová francouzský Řád umění a literatury. Prezidentem Václavem Havlem byla vyznamenána Medailí za zásluhy. Její jméno zdobí i Český lev za dlouholetý přínos českému filmu.
Své umění předává posluchačům katedry režie na FAMU, byla tamní profesorkou a vedoucí katedry. Jejím prvním osudovým mužem byl fotograf Karel Ludwig. S tím druhým, kameramanem Jaroslavem Kučerou, měla dceru Terezu, věnující se animaci, a syna Štěpána. Mezi její partnery patřili i herec Miloš Kopecký nebo režisér Jan Němec, exmanžel zpěvačky Marty Kubišové.