Oblíbená filmová a divadelní herečka Květa Fialová se narodila v dnešní SR. Její matka byla sochařka a výtvarnice Květoslava Fialová, otec český legionář Vlastimil Fiala. Na Slovensku žili do roku 1938, kdy byli přinucení slovenskými nacionalisty odejít do Čech. Jejich novým domovem se stal Žďár u Police nad Metují a později Borohrádek.
KVĚTA FIALOVÁ - ROZHOVOR NEJEN O ALZHEIMEROVI
Na 2. světovou válku měla Květa Fialová traumatizující vzpomínky - společně s matkou byla v šestnácti letech znásilněna sovětskými vojáky, proto také na muže zanevřela. Po válce vystudovala JAMU v Brně, kterou ukončila v roce 1950. Ještě za studií si zahrála ve snímku Velká příležitost.
V té době už působila v divadle v Českém Těšíně, Opavě, Kolíně, Českých Budějovicích, ale i na Slovensku v Martině. V roce 1958 dostala angažmá v pražském Divadle ABC, které řídil Jan Werich. Působila zde i po sloučení s Městskými divadly pražskými v letech 1963 až 1990.
Na filmovém plátně se objevovala už ve 40. letech 20. století a zahrála si řadu postav. Působila i v televizních seriálech a inscenacích. Objevila se např. v dramatech Smrt si říká Engelschen (s Janem Kačerem) nebo Ostře sledované vlaky (kde zasvěcovala do tajů sexu Václava Neckáře). Květa Fialová byla ideální představitelkou osudových žen a stala se sex symbolem, byť se nikdy netajila tím, že sex nesnáší (stejně jako politiku a kolektivní sporty).
Její životní rolí se stala postava barové zpěvačky v komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera, kde se objevila po boku Miloše Kopeckého a Karla Fialy, jemuž tehdy propůjčil hlas Karel Gott. Podobné role si zopakovala i ve filmech Fantom Morrisvillu, Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, Partie krásného dragouna (tam zase sváděla Josefa Abrháma) nebo Adéla ještě nevečeřela.
V 60. letech 20. století se také často objevovala v televizi, a to mj. v inscenaci Vajíčko, Charlieho teta nebo v seriálu Hříšní lidé města pražského. Květa Fialová v pozdějších letech hrála hlavně postavy komicky výstředních starších dam, ve kterých našla svou parketu, jako jsou např. Tři Alberti a slečny Matylda, Záhadná paní Savageová či Tři dámy s pistolí.
I v důchodovém věku zůstala Květa Fialová oblíbenou a často obsazovanou herečkou. Dostávala většinou komediální divadelní role, např. ve hrách Jezinky a bezinky nebo Harold a Maude, za niž roku 2010 získala Cenu Thálie. Z posledních filmů uveďme komedii Účastníci zájezdu.
Do vysokého věku si Květa Fialová udržela vitalitu, vtip a nadhled, což se ukázalo třeba při sporu s baletním mistrem Vlastimilem Harapesem, jehož označila z homosexuála.
V soukromém životě se Květa Fialová poprvé provdala ve svých 21 letech. Vzhledem k jejímu svéráznému vztahu k mužům, které označuje za zvoraný poddruh, ji manželství tak vyděsilo, že od muže utekla. Jejím druhým chotěm se stal režisér Pavel Háša, kterého poznala v roce 1957. Pět let nato se jim narodila dcera Zuzana. Jejich manželství bylo šťastné a vydrželo jim až do jeho smrti v roce 2009.
Květa Fialová zemřela 26. září 2017. Bylo jí 88 let. Před koncem života ji trápily vážné zdravotní problémy.