Mezi jeho nejznámější snímky patří jiná díla, a to od dětských pohádek (Tři veteráni) přes filmy z prostředí škol (Cesta do hlubin študákovy duše, Obecná škola) až po zfilmování literárních předloh (Rozmarné léto), včetně černých komedií (Spalovač Mrtvol).
Rudolf Hrušínský se narodil 17. října 1920 v Nové Včelnici (dříve Nový Etynk), poblíž Jindřichova Hradce. Herectví měl v krvi od malička – byl to totiž potomek dvou slavných hereckých rodů, Červíčků a Budínských, a to navíc doslova za jevištěm po představení Taneček panny Márinky. Není proto náhoda, že musel odejít z gymnázia kvůli časté absenci – právě kvůli divadlu. Přestože se chtěl stát právníkem, herectví ho nepustilo a ve svých dvaceti pěti let už měl za sebou natáčení sedmnácti filmů.
V roce 1935 se navíc začal živit profesionálním hraním v holešovické Uranii. V roce 1944 si Rudolf Hrušínský poprvé vyzkoušel režírování s filmem Pancho se žení, kde mimochodem hrál i titulní roli. V padesátých letech natočil především dvoudílnou sérii o Švejkovi (Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím), kde hrál také hlavní postavu, tedy Švejka. V této protiválečné komedii hrál mimo jiné i František Filipovský, kterého Rudolf Hrušínský znal už z Uranie a z natáčení filmu Cesta do hlubin študákovy duše. V šedesátých letech přišly adaptace literárních předloh, konkrétně Spalovač mrtvol a Rozmarné léto.
Rudolf Hrušínský byl ženatý od prosince 1945, vzal si svou velkou lásku Evu Koubovou. V roce 1946 se jim narodil první syn Rudolf Hrušínský ml., v roce 1955 druhý syn Jan, oba se stali také herci, stejně jako jejich děti, vnoučata Rudolfa a Evy Hušínských. Jde o Kristýnu Hrušínskou a Rudolfa Hrušínského nejml.
V roce 1977 se pro Rudolfa Hrušínského st. staly dvě důležité události. Za prvé hrál ve známém filmu Adéla ještě nevečeřela a za druhé podepsal Antichartu, k čemuž byl nejspíše donucen, aby mohl pokračovat ve své tvorbě. Do politiky zasáhl ještě jednou, po Sametové revoluci, kdy zasedl do Sněmovny lidu za Občanské fórum. V osmdesátých letech, která by neměla být rozhodně přeskakována, jelikož pro filmovou tvorbu Rudolfa Hrušínského měla zásadní význam, natočil několik snímků, důležitých pro českou kinematografii právě tohoto období. Mezi nejznámější se řadí Postřižiny, Tajemství hradu v Karpatech, Slavnosti sněženek, Tři veteráni, Vesničko má středisková nebo Smrt krásných srnců. V devadesátých letech si zahrál hlavně v Obecné škole.
Tento muž však neexceloval jen ve filmech a v divadle, důležité byly i jeho recitační schopnosti (například Máj), navíc působil i nějaký čas jako pedagog na DAMU.
Rudolf Hrušínský zemřel 14. dubna 1994 ve věku sedmdesáti tří let v Praze po opakovaném těžkém infarktu.