Václav Havel se narodil do uznávané podnikatelské rodiny. Paradoxně mu ale toto postavení činilo potíže. V silně represivní fázi českého komunismu mu bylo zakázáno studovat humanitní vysokou školu. Z Českého vysokého učení technického nakonec odešel a stal se kulisákem v pražském Divadle ABC a poté v Divadle na Zábradlí, kde uvedl své první divadelní jednoaktovky Rodinný večer a Zahradní slavnost.
V roce 1966 Václav Havel dokončil dálkově studium dramaturgie na DAMU. Ještě dva roky předtím se po osmileté známosti oženil se svou první ženou Olgou.
Byl vedle Alexandra Dubčeka jednou z vůdčích osobností Pražského jara v roce 1968. Snahy reformovat komunistický socialismus přejely až pásy tanků Varšavské smlouvy. Václav Havel musel opustit divadlo a jeho díla byla zakázána.
V roce 1974 nastoupil do trutnovského pivovaru jako dělník. Když o dva roky později zasáhly komunistické síly proti undergroundové kapele The Plastic People of The Universe, Václav Havel na nic nečekal. S podporou světové veřejnosti a domácího disentu se stal hybatelem Charty 77.
Živý oheň v Havlově srdci se snažil strnulý režim uhasit vazbou. Václav Havel byl několikrát vězněn, což mu způsobilo zdravotní potíže. Vzrůstem drobný muž se ale zlomit nenechal. V roce 1988 vstoupil do Českého helsinského výboru sledujícího dodržování lidských práv. To už byl posttotalitní režim na kolenou.
Během Sametové revoluci v roce 1989 byl Václav Havel vidět na tribunách spolu s řadou dalších disidentů i perzekuovaných písničkářů Karlem Krylem či Jaroslavem Hutkou. Zakládal Občanské fórum sjednocující všechny opoziční síly, skupiny a hnutí proti komunismu. Po abdikaci prezidenta Gustava Husáka nastoupil na jeho místo a dovedl zemi do prvních svobodných voleb.
Coby první prezident České republiky navázal Václav Havel kontakty se Západem. Bojoval za vstup do Severoatlantické aliance a do Evropské unie. Při jeho proslovech lidé jásali, v zahraničí byl obdivovaným politikem, mezi jeho přátele patřili američtí prezidenti i dalajlama.
Naopak doma byl trnem v oku předním politikům, zvláště premiérům (a později jeho nástupcům v prezidentském úřadě) Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. Zvláště s Klausem měli velké spory a ještě dva roky po Havlově smrti ho neváhal jeho nástupce označit za extrémního levičáka.
Krom své politické angažovanosti proslavily Havla také jeho absurdní dramata a eseje, které obletěly svět. Vyrozumění, Audience, Chyba, Largo desolato či Odcházení (poslední jmenované Václav Havel převedl i do filmu a sám režíroval) se staly nesmrtelnými pojmy.
O jeho životě a strastech za komunismu i po Sametové revoluci byly natočeny dokumenty Občan Havel a Občan Havel přikuluje. Vydal také rozhovor s Karlem Hvížďalou Dálkový výslech.
Po úmrtí své první manželky Olgy Havlové onemocněl a musel podstoupit operaci, při které mu byla odňata část plíce. Od té doby byl stále slabší. O rok později se oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou, z které se stala Dagmar Havlová. Rok před jeho smrtí vyšlo najevo, že měl na stará kolena románek se spisovatelkou Irenou Obermannovou. Sepsala totiž o jejich vztahu román, od nějž se Havel distancoval. Obermannová ho (až když zemřel) označila za zbabělce.
Za života Olgy měl Václav Havel více milenek. Mj. psychoterapeutku Jitku Vodňanskou nebo Annu Kohoutovou, kvůli níž se podle knihy Havel Michaela Žantovského málem rozvedl.
Václav Havel za svého života dostal mnoho vyznamenání. Byl uznávaným mezinárodním státníkem i „lidovým prezidentem“. Mezi jeho neřesti patřilo kouření, které nepříspívalo jeho zdraví podlomenému z vězení. Mezi jeho přátelé patřili významné osobnosti a světové hvězdy, například dalajláma či členové kapely Rolling Stones.
Týden po návštěvě dalajlámy, svého přítele a tibetského vůdce, a chvíli před Vánocemi 18. 12. 2011 Václav Havel zemřel. Stát i celý svět se zabalil do smutku. Všichni si opakovali jeho heslo: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Ruzyňské letiště se na jeho počest přejmenovalo na Letiště Václava Havla.